Protože Haná je „obilnicí“ naší republiky, začali již naši předkové v této oblasti s výrobou sladu a také tekutého chleba – piva. Výroba sladu patří k několika málo hospodářským odvětvím, které dodnes proslavují naši vlast téměř po celém světě.

Haná – centrum sladovnictví.
Právě v dobách rakousko-uherské monarchie, byla oblast Hané centrem veškerého sladovnického průmyslu. Sladovníci náleželi mezi špičky svého oboru, jejich podniky (a to většinou rodinné) patřily mezi největší v zemi. „Malzfabrikanti“ měli díky svým obchodním aktivitám po celém světě i velký politický vliv, zastávali významné hospodářské funkce a stáli tak u zrodu sladovnického průmyslu.

Patenty na výrobu sladu už v devatenáctém století
V roce 1880 bylo v oblasti Hané 70. exportních sladoven z celkového počtu 99 v celém Rakousku – Uhersku. V této době byla na svém vrcholu sladovna v Prostějově na dnešní Blahoslavově ulici, kterou založili a provozovali bratři Winterové od r. 1800. Byli to sladovničtí odborníci, kteří měli několik patentů v oblasti technologie výroby sladu. V obchodě byli ještě zdatnější – prodávali hlavně do Bavor a Ameriky. Sladovna v této době byla jedna z nejlépe vybavených a největších v Evropě.

Požár v roce 1892.
V roce 1892 sladovna do základů vyhořela. Byla znovu postavena a ještě lépe vybavena. Zaměstnávala 100 dělníků při výrobě 5000 tun sladu. Dále vzkvétala a v roce 1928 vyráběla až 6500 tun sladu a prodávala pod obchodní značkou Castello.

Okupace zastavuje provoz sladovny.
V dalším rozkvětu sladovny zabránila okupace Československa. V říjnu 1940 byl do sladovny dosazen německý správce. Majitelé byli již v Anglii, zbytek rodiny byl uvězněn. V roce 1942 byl veškerý provoz sladovny zastaven.

Sladovna bratrů Winterů znárodněna v roce 1948.
Podnik bratří Winterů, byl v roce 1948 znárodněn a začleněn do Obchodních sladoven národního podniku Olomouc a poté do dalších reorganizovaných struktur. Provoz sice vyráběl, ale díky neochotě vedení národního podniku chátral a technicky zaostával. Přesto kvalita vyráběného sladu udržela provoz při životě.

Castello – návrat k tradiční značce.
Po roce 1992 byla sladovna vyčleněna z obchodních sladoven a v rámci privatizace prodána novému majiteli, který dodnes sladovnu provozuje a to opět pod názvem Castello. Castello v překladu znamená zámeček nebo kaplička a právě dvě věže hvozdů vyobrazeny na znaku, tuto kapličku nebo zámeček připomínají. Majitel chtěl tento název obnovit a zachovat jako odkaz a památku na rodinu Winterových a vzdát tak hold jejich umu v oblasti sladovnictví.